V první polovině 18. století založili naši starousedlíci kontribučenský peněžní fond. Každý rustikální kontribuent musel odváděti krom předepsaných poplatků ještě jistou částku pro nepředvídané případy, neúrodu a požáry.
Na základě císařského patentu Josefa II. z 9. června 1788 založen byl ještě roku 1823 další kontribučenský fond obilní, do kterého všichni na panství usedlí rustikální poddaní dle rozsahu pozemků, jež drželi, přiměřenou část obilí museli odsypati. Ti nabyli práva vydlužiti si potřebné zrno k setí proti náměrku dvou mázlíků z jednoho korce.
Sýpka kontribuční bývala původně v radním domě na dvoře a dosud se zachovala. Roku 1823 vystavěna byla nákladem podílníků na pozemku koupeném od Václava Stehny nová sýpka čili špýchar kasovní. Z peněz utržených za přebývající obilí byl utvořen kontribuční obilní fond.
Správu obilní sýpky, kontribučního peněžního fondu i kontribučního obilního fondu vedl do roku 1850 patrimoniální úřad v Rožďalovicích. Teprve od tohoto roku svěřena správa obilních zásob výboru volenému z podílníků. Kontribuční peněžní i obilní fond byly odevzdány do správy bernímu úřadu v Libáni, jemuž bylo přiděleno šest plnomocníků jako poradní síly.
Zemským zákonem z 9. července 1863 byly zrušeny veškeré kontribuční fondy a doporučeno zřízení okresních hospodářských záložen. Roku 1864 byl vrácen berním úřadem kontribuční peněžní fond, jenž koncem roku 1866 obnášel 8826 zlatých, rozdělen mezi jednotlivé obce, které na něj měly nárok, a konečně poplatníkům.
Roku 1865 dále usneseno, z kontribučního obilního fondu, který s částkou za prodané obilí obnášel 6559 zlatých, zříditi Hospodářskou záložnu pro obce někdejšího panství rožďalovického. K tomuto cíli byl zvolen nový výbor, ale ke zřízení nedošlo. Kasovní špýchar sloužil až do roku 1981 k uskladnění obilí našemu JZD.
Nahlédneme-li do turistické mapy „Poděbradsko“, nalezneme mezi kulturními památkami města Rožďalovic barokní sýpku z první poloviny 18. století. Takovýchto staveb je velice málo. Ta naše byla svědkem vzácného sousedského pochopení pro vzájemnou výpomoc v době neúrody a různých živelních pohrom, byla svědkem sociálního cítění v době, kdy v sousedních panstvích takového uvědomění ještě nebylo.
V posledních letech vyrostla nová čtvrt za školou a začíná se stavět za špýcharem, proto musela omšelá budova ustoupit.
František Hazdra
(uveřejněno v listopadu 1981,
Rožďalovicko, č. 57, s. 6)
Pro zvětšení klikněte na obrázek
